HARCÍŘ

"Historie je lež, na které jsme se shodli"  Voltaire

Zmíněný citát, je spíš názorný než pravdivý. Trochu bych ho opravil: " Výklad historie je lež, na které jsme se shodli."

Zkusím to trošku rozvést. V každé době se historie upravuje podle požadavků a potřeb nejrůznějších zájmových skupin. Od místních samospráv až po vládu je samozřejmě požadavek na vyzdvihnutí určitých osobností a dějů které vysvětlují bohatou  a slavnou minulost obce či státu, zejména když současnost za mnoho nestojí. Je zcela logické, že když velký panovník zvýšil životní úroveň patriciátu a církve, výklad historie bude asi takový. " Za vlády císaře Karla IV se lidu dařilo dobře". Ale těch skutečně bohatých byla jenom hrstka, asi jako dnes. Prostý sedláček  se dál lopotil aby včas zaplatil berně i desátek jinak..........prostě se mu nedařilo dobře. Je to sice jen obecné vysvětlení, ale doufám, že dost názorné.

Při pátrání po stezkách na Moravě, výše napsané výborně vystihuje celou situaci. Když vezmeme v úvahu jen obce a města která třeba leží, podle vlastní interpretace , na Jantarové stezce, pak zjistíte že musela mít aspoň 16!!! větví. Stačí obyčejná papírová mapa a tužka. Trstenická stezka je na tom podobně, ta má na Moravě 10!!! větví.

Nebudeme naše předky pokládat za blbce, ač tak historici obecně činí, a přidejme do našich výpočtů ještě tři ukazatele.

KRAJINU

DOBU a

LOGIKU

Jednoduše řečeno, KRAJINA měla před 700 lety jiný charakter, třeba tu běžně existovali pralesy, řeky měly mnohem víc přítoků a nebyly regulovány. S inženýrskými stavbami to taky není nic moc ,.uvědomme si, že první sypané třívrstvé silnice vznikly až na základě dekretů císaře Karla VI, tedy po roce 1727. Ne že by se cesty aspoň někde neopravovaly, ale bylo dost sporadické. Mosty byly většinou dřevěné, ale mnohem častěji se užívalo brodů. A slovo jako například , tunel ani nepoužiju. Krajinou se muselo prostě projít, kde to bylo možné a kde to zvládli tehdejší dopravní prostředky, tedy nohy, zvířata a vozy.

Stezky používali k cestovaní, mimo jiné, kupci vždy podporováni zeměpánem, neb z toho obě strany měli nemalý zisk. Kupci vydělali značné jmění, mezi patricii byli vždy suveréně nejbohatší, a zeměpán dostal  svůj regál, tedy cla a mýta. Bylo by tedy více než divné kdyby putovali do málo osídlených míst. Mnohá dnešní velká města však byla v té DOBĚ jen vesnicemi nebo provinčními městečky. V současnosti se však mnohá průmyslová centra pyšní svou bohatou historii a tu a tam ohnout nějakou zemskou stezku jen zvyšuje jejich lesk a důležitost. Faktem ovšem zůstává, že například Prostějov by byl bez svých krejčíku pořád jen městečkem, stejně jako třeba Ostrava bez svého uhlí.

Dalším zajímavým aspektem jsou středověká lidská sídla. Téměř na každém hradě či zámku, Vám průvodce tvrdí, že leží na důležité zemské stezce. Kam tedy zmizely hrady a tvrze které byly vybudovány při kolonizaci ? Nebo chcete li, při osidlování krajiny. LOGICKY tady něco skřípe.......

Otázek je víc než odpovědí, Zkusíme tedy použít naše tři nové pomocníky a o  výsledku našeho pátrání Vám dáme vědět.

Nuže přátele, vzhůru na stezku                 Váš Harcíř